Petr Holeček
Moje první auto v osmnácti letech byl Ford Sierra. Protože měl náhon na zadní kola a jízda bokem patří mezi nejlepší kratochvíle života. Vrooom! Následovala další a pak hodně rychlá mazda. Jenže později jsem zjistil, že se v autě dá spát a že to dává intergalaktický rozměr svobody. Od té doby jezdím s kombíky. A dodávkami. A obytňáky. Od roku 2002 dělám v redakcích velkých novin, nejdřív jako redaktor, pak editor, zastavil jsem se na šéfovi, ale co je lepší - někdy před třinácti lety jsem začal auta testovat a zabývat se jimi profesionálně. Prošlo mi jich pod rukama několik set, včetně těch na mezinárodních prezentacích a závodních okruzích. No a jak má nějaké auto postel, musím ho vyzkoušet přednostně. Takže jsem projel velkou část Česka i trochu té Evropy v téměř třiceti různých dodávkách, kemprech a obytkách. Miluju to. Život na kolech je totiž jediný recept na mou neposednou toulavou povahu, vanlife je ideální pro milovníka rodiny, přírody, ohně, piva a tvrdých rockových koncertů. Van life je one life. Chci si postavit dodávku vlastní, ale nemám na to čas.
Ledovec Schnalstal. Kempr píchněte přímo pod lanovku do oblak
Středisko Alpin Arena na jihotyrolském ledovci Schnalstal je potomkem německé akurátnosti a italské divokosti – široké ledovcové ranveje jsou ideální pro pohodový i sportovnější carving či snowboarding. Ovšem je tu i něco pro experty, třeba sjezdovka Leo Gurschler. Měří jenom půl kilometru, ale má 200metrové převýšení.
Další rozměr svobody. Chata na kolech
Česko brázdí další fenomén. Chata na kolech, kterou můžete zaparkovat kde chcete, pokud vaše kára utáhne tři a půl tuny a máte řidičák B+E. Místo stavebního povolení ovšem potřebujete pouze STK.
Adamova velká cesta. Dítěti zabalte věci o číslo až dvě větší!
Pronajali byt, rozprodali nepotřebné věci a nastěhovali se do campervanu. Česko opouštěli v březnu 2021, kdy cestování vypadalo jako věc téměř nemožná. Malý Adam s rodiči nakonec v obytné dodávce strávil osm měsíců.