Patrik Staněk

INTERVIEW

Rozhovor s českým fotografem divoké zvěře

TEXT: DAVID BERÁNEK | FOTO: PATRIK STANĚK | DATUM: 9.3.2023 

JIŽ 12 let se intenzivně věnuje fotografování zvířat a přírody. Jeho cílem je vdechnout fotkám život a jedinečnost. Fotí po celém světě, pořádá fotoexpedice do deštných pralesů a Afriky a také fotografické workshopy v 10 českých zoologických zahradách a v Národním parku Bavorský les. Jeho kurzy pro začínající a mírně pokročilé fotografy za poslední 4 roky navštívilo 2 475 účastníků.

Proč jsi začal fotit zrovna zvířata? Co byl hlavní motiv?

Zvířata jsem začal fotit asi před 15 lety, respektive jsem si koupil svojí první zrcadlovku (tenkrát Nikon 3000 v červený barvě). Stejně jako většina lidí jsem cvakal úplně všechno včetně vlastního psa a moc mi to nešlo. Tenkrát jsem si udělal asi 20 – 30 různých kurzů a workshopů focení, abych vše dobře pochopil a fotil, fotil, fotil… – chodil jsem třeba do pražské zoo třeba 50 x za rok a trénoval. Zvířata a příroda asi proto, pač mám oboje rád a hlavně, když nemusím, tak moc nemluvím a raději sedím někde v přírodě/na rybách atd. a užívám si toho klidu. Takže s focením ideální spojení. 

Ve které mezinárodní soutěži jsi poprvé zvítězil a jak dlouho to bylo po tom, co jsi s focením zvířat začal?

Všeobecně moc soutěže nemusím a fotografie tam skoro neposílám. V Čechách je většina „soutěží“ spíše o kamarádech v porotě (naše fotografická komunita je prostě malá). Úplně na začátku jsem posílal fotografie spíše do českých soutěží jako Czech Nature Photo, Czech Press Photo (když se tam ještě dalo posílat wildlife fotky) nebo třeba do soutěží, které pořádali české zoologické zahrady. Na Czech Press Photo a Czech Nature Photo byly moje fotografie vystaveny několikrát, vyhrál jsem tenkrát i soutěž zoo Praha, kde bylo super, že fotky vítěze byly na billboardech po celé ČR včetně jména fotografa, to mi v začátcích celkem dost pomohlo. 😊

Jak plánuješ fotoexpedice? Jak víš kam jet a že tam budou zvířata?

Všeobecně to dělám tak, že … Vymyslím si nějakou destinaci, řekněme třeba národní parky Thajska, které jsem plánoval před cca 5 lety. Potom se seberu, koupím letenku a zaletím tam sám. Půjčil jsem si tenkrát auto v Bangkoku (Hiluxe, aby to všude projelo) a jel jsem do národních parků Kaeng Krachan, Kui Buri a Khao Sam Roi Yot, kde jsem hledal dobrá místa a ubytování pro fotoexpedici. Když si to takhle zmapuji, tak pak teprve takové fotoexpedice nabízím lidem, pač vím kam je beru a co tam teoreticky mohou vidět (u zvířat není nikdy jistota).

Je těžké získat povolení pro focení v zahraničí?

Snad nikdy jsem se nesetkal s tím, že by na focení jako takové bylo potřeba povolení. V některých národních parcích jsou ale omezení, respektive poplatky za „profi“ objektivy. Například v Malajsii v jednom parku se platí nemalá částka (asi 5000Kč) v případě, že tam jdete s objektivem delším než 300 mm (ohnisková vzdálenost). Ale většinou teda projde i delší, jen ho člověk musí nechat v batohu při vstupu.

K focení používáš vybavení Canon. Proč zrovna Canon a ne třeba Olympus nebo Nikon?

Z těchto značek jsem už používal všechny. První roky jsem fotil na Nikon, tenkrát jsem měl Nikon D610, potom i 810 a pevnou 300 mm f2.8 + telekonvertory, potom jsem asi před 6 ti lety přešel na Olympus, jelikož se mi líbila jeho odolnost a velikost (díky micro 4/3 čipu je velikost stejných ohniskových vzdáleností proti FF menší tak o třetinu až polovinu a to i váha). U Olympusu bych i zůstal (i když mi vadilo díky menšímu čipu horší práce se šumem na vyšší hodnoty ISO), ale Olympus divizi fototechniky v září 2020 prodal japonské investiční skupině JIP a tím vlastně fototechnika Olympus „zanikla“. Teď už se nová technika jmenuje OM systém. Takže jsem v tom roce přešel na Canon a u něj už zůstanu. Canon mi vyhovuje po všech směrech a nové bezzrcadlovky mají skvělé ostření na oči zvířat. Prostě to funguje. Ale jak se říká. Nikdy neříkej nikdy… 😊

Je v pralese lepší fotit na menší či větší rozlišení?

Ono s rozlišením to nemá nic moc společného. Když fotíš s tělem, které má menší rozlišení, tak máš výhodu v tom, že na vyšší hodnoty ISO je menší šum na fotkách. V pralesích je ve většině případů málo světla (fotíme i v noci) a tak musí člověk ISO zvedat na vyšší hodnoty, tzn fotoaparát s menším rozlišením má v těchto podmínkách spíše výhodu. A dnes díky Photoshopu a pluginům se dají menší fotky v pohodě nazvětšovat, tak že za mě menší rozlišení není problém.

Prý nefotíš lidi. Proč ne?

Jsou k tomu asi dva důvody. První je ten, že focením lidí se snaží „živit“ snad každý kdo si koupí foťák a trochu se s ním naučí. Vezme ho, na Amazonu si koupí nějaký svět studiových světel, udělá si logo a myslí si, že je pan fotograf, když prodává 20 fotek včetně cesty za 500kč a to ještě většinou bez živnostenského listu. 😊 V tomhle směru lituji fakt dobré fotografy, jelikož tyhle rádoby fotografové jim ničí ceny, i když je jejich práce hodně podprůměrná. Lidem to prostě stačí, když to je trochu lepší než z telefonu.

Druhým důvodem je, že mě to prostě nebaví. Focení lidí je za mě dost easy (pokud umíš výborně ovládat svůj fotoaparát a pracovat se světlem). Jen jim řekneš kam si stoupnout, jak se tvářit atd. Prostě to není žádná akce (pokud tedy nefotíš sport). A proto raději prales a zvířata. 😊

Dostal jsi se někdy při focení divokých zvířat do nebezpečné situace?

Jak já osobně říkám, focení zvířat není nebezpečný, když má člověk mozek. Musíš sledovat jak se zvířata chovají a tomu se přizpůsobit. Viděl jsem poměrně hodně útoků zvířat na lidi, ale vždy za to mohli ty lidi, nikoliv zvířata. Například když fotíš makaky v Malajsii (samozřejmě i kdekoliv jinde) a postupně se k nim přibližuješ, tak když už jsi moc blízko, tak makak začne cenit zuby. Pokud se zastavíš, je to v pohodě, pokud půjdeš dál, máš ho za krkem. Většina zvířat dá prostě najevo, že jsi jim narušil bezpečný prostor a v případech, kdy to lidé nevnímají nebo nechtějí vnímat dochází k útokům…

Které místo se ti při focení líbilo nejvíc a které naopak nejméně?

Nejvíce mám rád národní park Keng Krachan na západě Thajska. Je to obrovský národní park přesahující až do Barmy plný zvířat, krásné přírody a nejsou tam skoro lidi. A jaké nejméně? Hele ani nevím, já si vždy místa, kde chci fotit vytipovávám předem a tak na ty „špatná“ místa nejezdím 😊

Máš pocit, že za 12 let, co fotíš, mizí viditelně v přírodě nedotčená místa, kde divoká zvířata žila?

To určitě ano. Několik let létám pravidelně (kromě COVIDu) do Malajské části ostrova Borneo a tam je dost vidět, jak ubývají pralesy, ale bohužel i zvířata, kvůli pěstování palmy olejné a to se děje v těchto zemích po celém světě. Buď je to palma olejná, magovníky atd. atp. Asi něco podobného jako u nás řepka…

Dá se z fotografie poznat, jestli je focené zvíře ze zoo nebo z divočiny?

Je otázka kdo to vyfotí. 😊 Já se snažím a učím to i lidi na mých kurzech fotit i v zoologické zahradě tak, aby nebylo na fotografii nic co vyrobil člověk. Tedy, aby zvíře vypadalo jako v přirozeném prostředí. Samozřejmě v zoo to chce fotit spíše jen hlavy zvířat, pač ty expozice jsou většinou menší a nedá se vyfotit celé zvíře tak, aby na fotografii nebyly rušivé prvky. Tak že, někdy je těžké poznat odkud fotografie je.  

Která zvířata fotíš nejraději?

Hodně mě baví fotit ptáky a to jak v exotických destinacích (jsou jich tam stovky druhů), tak v ČR. Má doma na zahradě 3 krmítka a různě naaranžované větve, na kterých z terasy fotím místní ptáky. Jinak rád fotím orangutany na Borneu, hrochy v Africe nebo kolibříky v jižní Americe.

Fotíš hodně v Asii a Africe. Kde a co se dá fotit v Evropě?

Co se týče České republiky, tak tady máme poměrně hodně míst, kde se dá fotit. Ať to je Radouč u Mladé Boleslavi, retenční nádrž Slatina u Prahy nebo rybníky v jižním Čechách. Po Evropě se dá vyrazit na Slovensko na medvědy, v Řecku se fotí dobře pelikáni nebo jsou super národní parky ve Slovinsku jako Triglav. Těch míst je nespočet. Stačí jen trochu googlit nebo sledovat evropské fotografy, kde fotí.

Co bys poradil lidem, kteří by chtěli dělat to, co děláš ty? Čím by měli začít? A jak se mohou zviditelnit?

Základem je naučit se ovládat svůj fotoaparát (ideálně si udělat pár kurzů), potom stejně jako u jakékoliv činnosti musí člověk hodně fotit. Nedá se to naučit, když člověk vyndá foťák ze skříně jednou měsíčně. Co se týče zviditelnění, tak určitě posílat fotografie do soutěží, časopisů atd. A samozřejmě si založit sociální sítě a naučit se jak na ně. Když jsem například začínal s workshopy, tak jsem platil poměrně velké peníze za reklamy na sociálních sítích, což tedy dělám do dnes. Ale chce to trochu umět, jinak vyhodíte peníze oknem.

Kam se teď chystáš na další fotoexpedici?

Na začátku května se nám narodí malý fotograf, takže letos bude to cestování trochu střídmější. 😊 Letos tak budou hlavně workshopy v ČR a v Německu, potom na začátku léta, když bude prcek v pohodě, tak chceme jet někam do přírody po EU a potom na konci srpna letím se 7 klienty na 16 dní do Malajsie na ostrov Borneo do deštných pralesů. V roce 2024 bych už chtěl zase najet zpět na „standart“, tudíž 2x Malajsie, Thajsko a Afrika. Možná i jižní Amerika. Uvidíme.

Kdy se může veřejnost těšit na další workshop a veřejnou fotoexpedici?

Kde to bude?

Workshopů pořádám každý rok několik desítek a už teď jsou všechny termíny až do konce 2023 vypsány u mě na webu www.patrikstanek.cz nebo www.kurzfoceni.cz. Samozřejmě je lze najít i na Slevomatu. Veřejná fotoexpedice, jak jsem psal výše, bude letos jen jedna (možná ještě jedna na podzim) a ta už je plně obsazená od loňského září. Pokud by měl kdokoliv zájem o účast na fotoexpedici v roce 2024 (Borneo, Thajsko a Keňa), tak doporučuji mi napsat email/zavolat už nyní a své místo si rezervovat. Zájem je velký a já jsem jen jeden, tak toho nejde pořádat tolik, kolik bych chtěl. 😊

"Jednou z nejtěžších věcí při fotografování zvířat je vystihnout ten správný okamžik"

Již 12 let se intenzivně věnuji fotografii zvířat a přírody. Snažím se fotografiím vdechnout život a jedinečnost. Taktéž jsem organizátorem kurzů pro začínající a středně pokročilé fotografy, kterých se za poslední 4 roky zúčastnilo 2475 účastníků.

Organizuji workshopy fotografování v 10 českých zoo, národním parku Bavorský les, fotoexpedice do deštných pralesů a Afriky, spolupracuji se společnostmi Bushman, Stedis (Manfrotto),  DJI Authorized Store Prague, RockPoint, Huawei, Land Rover , Hannah Outdoor Equipment , Adventure Menu a mnohými dalšími. Taktéž jsem členem Asociace profesionálních fotografů.

Píši pro Vás blog s radami a návody a snažím se Vám předávat svoje zkušenosti a znalosti, které jsem za léta fotografování získal. Kdykoliv se na mě můžete obrátit s radou, dotazem či žádostí o konzultaci. Samozřejmostí je prodej mých fotografií, obrazů na plátně či kapa desce, kalendářů či možnost fotografování Vašich domácích zvířat.

Patrik Staněk KONTAKT

nejnovější

ČLÁNKY