Jak dělat mobilem kvalitní fotky
ČÁST I.
Základní pravidla
TEXT&FOTO: DAVID SUDA | DATUM: 21.1.2023 | 3 MINUTY ČTENÍ
|
MOBILY se staly nejpopulárnějšími fotoaparáty. Kvalitou sice ještě netrumfly některé foťáky, ale naprosto dominují v pohotovosti. Další výhodou je možnost rychlé úpravy fotky a její okamžité sdílení s přáteli. V části I. přiblížím pár základních pravidel focení s mobilem a v části II. se podíváme na to, jak fotku upravit v aplikaci Snapseed. |
|
CO FOTÍM - VOLBA REŽIMU |
Tohle je první věc, kterou si musíme uvědomit. Fotíme postavu, objekt nebo krajinku? Podle toho si vybereme jeden z režimů. Je to postava nebo sólo objekt menšího rozměru? Zvolíme režim portrét, který díky hloubce ostrosti ponechá ostrého hlavního hrdinu vaší fotky. Krajinkám sluší širokoúhlý režim.
Je pro fotografii lepší výškový nebo šířkový formát? To nezáleží jen na tom, co se nám líbí víc, ale také na následném užití fotky. Sociální média bohužel masivně používají vertikální formát a to nejen u fotky, ale i u videa, což kvalitu silně degraduje. Někteří lidé asi ani neví, že se dá mobil otočit naležato... Vyzkoušejte focení a video na šířku. Uvidíte velký rozdíl.
|
FOTÍM POSTAVU |
◉ Kompozice je v podstatě umístění objektu na displeji telefonu. Jak jsme od postavy daleko, zda ji máme uprostřed či na kraji displeje. Kompozice je celá samostatná věda. U focení postavy ale stačí pár základních pravidel.
◉ Nenechávejme příliš velký prostor nad hlavami, pokud v tom netkví nějaký úmysl.
◉ Postavy bychom měli také trochu rozhýbat. Fotka čelem k objektivu vypadá jako do občanky a na té málokdo vypadá dobře. Přitom stačí trochu nabídnout jedno rameno blíž k fotografovi nebo se do objektivu podívat přes rameno.
◉Fotíme-li více lidí, můžeme dát fotce dynamiku tím, že jim třeba řekneme, ať zapózují jako kapela nebo oblíbená filmová postava.
Vlevo: Postavy komponované na střed. Tvoří navíc jeden objekt.
Uprostřed: Postavy jsou komponované na pravou stranu. Levou dobře vyváží sluníčko a rozostřená postava na pláži.
Vpravo: Skupina postav je komponována na střed. Snahou bylo zachytit celé postavy. Každý dostal za úkol vytvořit nějakého superhrdinu.
|
FOTÍM OBJEKT |
U focení objektu budeme nejvíce řešit, kam ho vlastně na fotku umístit a jak od něj být daleko. Centrální kompozici, tedy dát objekt doprostřed, volím většinou, když chci vystihnout symetrii objektu nebo na něco upozornit.
Článek od stejného autora
Naopak jindy objekt umístím blíž ke straně a k některému z rohů. Který bude ten pravý (či levý) nám napoví okolí. Na druhé straně by se mělo odehrát něco, co fotku vyváží. Pokud tam nic takového není, zkusme objekt (např. strom v otevřené krajině) nechat více v pravé straně. Oko se k němu dostane o chlup déle a zhodnotí tak fotku jako zajímavější.
Experimentovat se dá i s natočením fotoaparátu. Opět by tam měla být nějaká logika a důvod. Má to zvýšit dynamičnost fotky? Chceme tam dostat více objektů a nejlépe se vejdou do rohů?
Vlevo: Centrální kompozici objektu zpestřily děti.
Uprostřed: Strom jsem umístil do pravé části. Levou část vyváží zalesněný kopec v pozadí. Strom je dominantní prvek a do pravé části jsem ho také schoval pro oko, které začíná fotku zkoumat z levého horního rohu.
Vpravo: Vlak na mostě z velké části zakrývá most samotný. Určitě by mu slušelo, kdybych ho stihl vyfotit v levé části fotky. Fotku nicméně vyvažují postavy v pravém dolním rohu. Navíc zde trochu vyprávím příběh: „Děti, jede vlak!”
|
FOTÍM KRAJINKU |
Proč krajinky tak krásně vypadají ve skutečnosti a na fotce působí tak nudně a placatě? Tím nejjednodušším trikem proti nudě je při použití širokoúhlého režimu vyfotit něco zajímavého v popředí. Můžou to být nějaké rostliny, pařez, louže, která odráží nebe… Fotka získá více plánů a je zajímavější. Na krajinky je vhodný i režim panorama. Přijde mi, že se jím ale člověk brzy přesytí.
Vlevo: Skvělým prvkem do popředí krajinky je střecha v popředí. Nejen, že nám vytvoří další plán, má navíc stejný klínovitý tvar jako město v pozadí.
Uprostřed: Tenhle vodopád byl ohromný. Na fotkách na Googlu tak ale nevypadal. To proto, že jsem neměl srovnání. Proto jsem na fotografii nechal zapózovat syna aby rozměry vodopádu vynikly. Pravý dolní roh jsem volil opět z důvodu, že si ho oko nechá při pozorování fotky na závěr.
Vpravo: Nakloněná perspektiva je vděčný prvek. Zde jsem chtěl dostat co nejvíce z nádvoří. Při horizontální fotce bych uřízl špičku věže, u vertikální fotky bych zas viděl jen věž a postavy vpředu.
Parádní rozhovor a nádherné fotky
|
SVĚTLO – TO NEJDŮLEŽITĚJŠÍ |
Pamatuji si, že v první knize, kterou jsem četl o focení bylo zakázáno fotit proti slunci. Hrozilo, že si fotoaparát změří buď pomalý čas a fotku přepálí nebo zvolí příliš krátký čas a z postavy, kterou jste chtěli zabrat, je černá silueta. V době digitální a navíc mobilně-fotografické je to jedno. Vše vidíme na svém displeji a vše si nastavíme. Proto je vhodné si objekt obejít a zjistit, které světlo mu sluší nejvíce.
|
NEJLEPŠÍ ČAS NA FOCENÍ? |
Pokud jsme na nějakém místě celý den a chceme tam nabrat nejlepší fotky, počkejme si na zlatou hodinu. Je to poslední hodina před západem slunce. To je čas, kdy tasím telefon a formuji rodinu do super fotek. Slunce má měkčí světlo a také nabírá na zlatavých odstínech. Pokud nám zapadne, ještě neodcházejme. Dostáváme se do tzv. modré hodiny, kdy má nebe stále ještě krásné barvy a objekt je svícen jen již nepřímým světlem v prostoru.
Filmaři zlaté hodině říkají Magic Hour. Film Top Gun (1986) s Tomem Cruisem byl natočen pouze za světla během Magic Hour.
|
JAK FOTIT PROTI SLUNCI? |
Já proti slunci fotím velice rád. Fotky jsou zajímavější a na objektech slunce vytváří tzv. kontra světlo. Zkusme to třeba u postavy. Postavme se buď tak, že nám postava zakryje samotné slunce. Nebo si po výběru správné kompozice ťukněme na displeji na postavu, aby si foťák jednak zaostřil na správné místo a také si z něj správně nastavil expozici (čas/rychlost uzávěrky). Se světlem si ale pohrajme sami. Zkusme si postavu oběhnout, podívat se na náš objekt z více úhlů a naše oko vás navede k tomu, co vypadá nejlépe.
Vlevo: Odpolední slunce nasvěcuje postavu zepředu. Je tak nízko, že je tam vidět i můj stín. Fotka má více barev, vidíte dobře detaily v obličeji, ale postrádáte kontra světlo.
Uprostřed: Foceno proti slunci. Postava zakrývá hlavou slunce. Všimněte si světelné kontury na levé části obličeje a pravé části krku.
Vpravo: Rovněž fotka proti slunci. Tentokrát ale slunce svítí nad hlavou přímo do objektivu. Vytváří tzv. lens flare na mikině. Fotku je nutné upravit a zesvětlit tvář, která je nyní přelitá protisvětlem.
další
