Jan Biggles Hanzlík
Původem ze Žižkova, povahou světoběžník. Po mladických a dlouhých cestách za oceán zplodil tři děti a zdálo se, že spadla klec. Před patnácti lety ale s kamarádem Šíšou vyrazil po stopách své babičky na Zakarpatskou Ukrajinu a zrodily se expedice. Od té doby jezdí pravidelně (a s mnoha kamarády) směrem na Východ. Ukrajina, Gruzie, Černá Hora, Albánie, Chorvatsko, Rumunsko, delta Dunaje,… Vandry, divoké řeky, plachetnice, motorové čluny, výpravy na voru či katamaránu vlastní výroby. Letos zkusili koně v rumunských horách a příští rok na nich hodlají přejet Kavkaz. Mají jen dvě zásady: Nádo piť, čto jesť! (Musíme pít to, co zrovna je!) a Musí to jít vejš. (Každá expedice by měla překonat tu předchozí). Z každé expedice tiskem vydávají Bigglesův cestovní deník.
Rozhovor s Kamilem Holánem. Motocyklový závodník který jel ostrov Man
Rozhovor s Kamilem Holánem o přechodu z fichtla na Yamahu, řízení celým tělem, nárazech do zdi a o tom, že každý by měl mít v životě něco, co ho dělá šťastným.
Gaelic football. V Irsku hrají fotbal i rukama
Útočník se řítí vpřed, marně stíhán obránci. Třicet metrů od branky si kopne míč do rukou a udělá čtyři skoky s balonem v náruči. Ještě před hranicí velkého vápna si míč nadhodí zpět na nohu a napálí ho do branky. Nejedná se o popis práce s „boží rukou“ Diega Maradony, tohle je regulérně vstřelená branka v zápase galského fotbalu.
Expedice Vashlovani
Na koňském hřbetu podél azerské hranice