Gaelic football. V Irsku hrají fotbal i rukama
SPORTY
Útočník se řítí vpřed, marně stíhán obránci. Třicet metrů od branky si kopne míč do rukou a udělá čtyři skoky s balonem v náruči. Ještě před hranicí velkého vápna si míč nadhodí zpět na nohu a napálí ho do branky. Nejedná se o popis práce s „boží rukou“ Diega Maradony, tohle je regulérně vstřelená branka v zápase galského fotbalu.
TEXT:JAN BIGGLES HANZLÍK | FOTO:GAA.IE | 12.11.2022 | 2 MINUTY ČTENÍ
TUHLE kombinaci rugby a fotbalu si Irové poprvé oficiálně vyzkoušeli v roce 1885 (jakkoli varianty na něj známe už v 17. století). Snad proto, že musejí mít všechno jinak – a lépe – než Angličani, vypůjčili si prvky dvou populárních ostrovních sportů a spojili je do zvláštního kočkopsa.
V tomto hotelu byl roku 1884 založen Gaelský fotbal
Vedení míče
Můžete kopat, ale když chcete, čapnete míč do teplých a pelášíte s ním na branku. Míč lze nést v ruce na vzdálenost čtyř kroků a lze jej kopnout nebo přihrát úderem dlaní nebo pěstí. Po každých čtyřech krocích musí být míč buď odražen, nebo tzv. „solo-ed“, což znamená shodit si míč na nohu a kopnout si ho zpět do ruky. To vše v plném trysku.
Míč používaný v gaelském fotbale je o něco menší než fotbalový míč.
Druhy gólů
Můžete dát klasický gól do sítě, a to nohou, rukou nebo pěstí za určitých okolností. Gól do sítě platí za tři body. Můžete míč také nakopnout nebo odpálit pěstí přes břevno ragbyového „háčka“, které je i břevnem fotbalové brány a vysloužíte si tak jeden bod. Můžete hrát drsněji než ve fotbale, ragbyové skládky už jsou ale moc.
Mohlo by se vám líbit
Irský silniční bowling. Ból an bhóthai
Jedete-li po úzkých a klikatých silničkách v západním Corku v Irsku a zastaví-li vás větší skupina drsně vypadajících chlápků a ženských, nebojte se. Pravděpodobně se jedná o starobylou silniční soutěž v koulení železnou koulí z vesnice do vesnice. A ta má před provozem uzákoněnou přednost.
Jedná se ale o překvapivě zábavný a svižný sport, v němž padá hodně branek a býti brankářem je za trest. Faktem ovšem zůstává, že kromě Irska nalezl fanoušky snad jen v místech se silnou irskou menšinou, kupříkladu v New Yorku. Světové slávy se galský fotbal nedočkal, většina kluků zkrátka volí fotbal nebo ragby. Jediná země, kde mají podobný druh fotbalu je Austrálie.
Australský fotbal má jedno z největších hřišť na světě. 185x155m
Přesto má galský fotbal jedno obdivuhodné unikum, které, při troše cynismu, může být zároveň důvodem, proč se nešíří celosvětově. Udržuje si statut přísně amatérské hry. Hráči mají zákaz přijímat jakýkoli plat či peněžní odměny. Hrají tak nejspíš jenom pro radost svou a diváckou a taky pro slávu, která provází jejich případné úspěchy. Každoroční zápas o titul totiž sleduje 80 000 bouřících diváků.
Zkuste si to představit. Dřete celý rok, vyhrajete, davy fanoušků vás nosí na ramenou – a ráno zase vstáváte do fachy. Větší důkaz, že se jedná o sport pro srdcaře, aby člověk pohledal.
Irsky se Gaelic football řekne Peil Ghaelach.
Základní pravidla
|
◉ Galský fotbal hraje na každé straně 15 hráčů po dobu 2x30 minut. |
|
◉ Hřiště připomíná to ragbyové, je ale větší (a má i fotbalové branky). |
|
◉ Míč je kulatý, o něco menší než ten fotbalový |
|
◉ Míč můžete nahrát kopem, ale i úderem dlaní nebo pěstí |
| ◉ Zápas zahajuje rozhodčí vyhozením míče mezi čtyři středopolaře. |
| ◉ Za nedovolené je mj. považováno držení míče delší než čtyři kroky bez driblingu či přihrávky, vsítění branky otevřenou dlaní, zvednutí míče ze země (musíte si ho do rukou kopnout), hození míče, blokování střely nohou, tahání za dres, snaha vyrvat protivníkovi míč z náručí atd. |
|
◉ Hráči dostávají běžné žluté a červené karty, mohou být ale po udělení černé karty posláni na deset minut ze hřiště. |
| ◉ Auty se mohou házet i kopat |
