Autorský motocykl Foray. Recyklát s divokým srdcem

Foray je motocykl, jehož hlavní části tvoří rám sestavený ze starých dílů italských strojů Bimoti a motor z dalšího Itala, Ducati. Jeho nádrž původně sloužila jako výměník tepla u Hondy F1.

TEXT: JIŘÍ ROTH |  FOTO: ARCHIV ROLANDA GROTECLAESE A BIKE EXIF | DATUM: 3.2.2023 | 2 MINUTY ČTENÍ

U PODOBNÝCH staveb je vždy zajímavé sledovat prvotní nápad. Kde se vzal? V tomto případě byl inspirací použitý výměník tepla z uhlíkových vláken z Hondy F1. Když si ho tak jednou prohlížel chlapík jménem Roland Groteclaes, napadlo ho, že by to byla designově povedená palivová nádrž k motocyklu. A tak to začalo. Nádrž tedy měl, zbývala už jen maličkost – postavit k ní odpovídající motocykl.

Není odpad jako odpad

Roland Groteclaes je Belgičan. Těžko říct, co tohohle chlapíka vlastně živí, protože jeho talent sahá od ilustrace přes design až po malbu a sochařství. K posledně jmenované činnosti si jako základní suroviny zhusta vybírá odpad.

V jeho skulpturách objevíme hodně věcí, které jsou běžně k vidění na skládkách nebo odhozené do kopřiv někde za dílnou. A tak se nedivme, když i na motocyklu s názvem Foray spatříme součástky, které už dávno splnily svůj historický úkol.

Roland se ponořil do temnot své garáže a začal vynášet na světlo všechno, co tam našel. A protože on sám sedlá stroj Bimota DB3 Mantra, před garáží se brzy objevila halda starších a zánovních dílů k motocyklům této značky.

Motor z Ducati

Tehdy ho napadlo, že když bude sestavovat rám z dílů italské značky, měl by i motor pocházet z apeninského poloostrova. A tak se rozhodl pro motor Ducati. Zapátral na internetu a mezi přáteli v Německu sehnal ve velmi krátké době motor Ducati o objemu 944 ccm, který předtím hřímal v závodním motocyklu.

Rám s pevností letadla

Jako základ celého podvozku použil originální rám Bimota Tesi Omega. Ten ovšem na motocyklu neuvidíme. Roland si totiž nakreslil vlastní originální design, takže původní rám rozebral na prvočinitele a pak znovu poskládal tak, jak si sám navrhl. A protože se nepovažuje za dobrého svářeče, oslovil svého přítele, aby mu pomohl celou konstrukci dát náležitě dohromady.

Ten svařoval trubky 15CDV6 z nízkouhlíkové oceli s vysokou pevností, jaká se používá v leteckém a motoristickém průmyslu, metodou TIG.

Forey je skutečným uměleckým kouskem.

Jakmile byl rám hotový, Roland pokryl během osmnácti hodin stříbrným fixem každý centimetr složitým ručně kresleným vzorem. Aby bylo jasné, kdo za konstrukcí rámu stojí, přidal ještě několik na zakázku vyrobených znaků. Nakonec hned za krk řízení vyrazil logo Ducati, protože motor je jedinou skutečně identifikovatelnou částí této stavby.

Se sadou CNC obráběných třmenů z dílny v Německu a vidlicemi Showa z Ducati 916 začal Foray nabývat výsledné podoby. V kokpitu se nachází dvojice CNC opracovaných regulátorů předpětí vidlic, dále klipsny BKG, plynová páka Keihin, rukojeti Renthal a hlavní válce Spiegler. Na cestu svítí na zakázku vyrobený světlomet.

Foray nemá tachometr ani otáčkoměr. Místo nich si tam Roland dal letecké hodiny Sinn NaBo, aby vždycky věděl, která právě bije.

Brzdy ze Švýcarska

Pomocí dalšího kamaráda odškrtal poslední elektrické a mechanické úkony. Kyvná vidlice, kola a výfuk Bimota, které měl po ruce, šly na motorku také – ale chyběla ještě jedna poslední součástka, která si vyžádala rychlou cestu do Švýcarska. Na motocyklu chtěl mít osmipístkové přední brzdy Spiegler, které sehnal právě tam.

Když se na Foray podíváme, vidíme především mraky práce, ale i trochu bláznivou vizi a neskutečnou vůli k její realizaci. Zároveň si uvědomíme, jak by byl život nudný bez správných kamarádů.

DALŠÍ MOTO