Pravčická brána.
Největší pískovcová brána v Evropě

Národní přírodní památku Pravčická brána nalezneme v 1. zóně Národního parku České Švýcarsko asi 3 km severovýchodně od obce Hřensko. Její rozpětí 26,5 m, vnitřní výška oblouku 16 m, šířka 7–8 m a minimální tloušťka 3 m z ní činí největší pískovcovou skalní bránu v Evropě.

V roce 2009 se dostala do užšího kola soutěže New 7 Wonders of the World, která vybírala nových 7 přírodních divů světa. Postoupila mezi 71 semifinalistů, ale do užšího výběru 28 finalistů se už neprobojovala.

Počátky turistiky

První turisté začali Pravčickou bránu navštěvovat od konce 18. století. Rozmach turismu přišel začátkem 19. století, kdy bránu přijížděli obdivovat zejména umělci ze Saska. V roce 1826 bylo u paty Pravčické brány otevřeno první občerstvení. Byl to malý domeček s výčepem pokrytý kůrou. Později byla postavena nocležna.

Dánský spisovatel Hans Christian Andersen navštívil tuto oblast v roce 1831 a zmiňuje ji ve svých zápiscích z cest.

Koncem 70. let 19. století byla vydlážděná přístupová cesta z Hřenska. V roce 1881 si na místě domku z kůry nechal majitel panství kníže Edmund Clary-Aldrigen vystavět italskými dělníky výletní zámeček Sokolí hnízdo. Zámeček dokázali postavit za pouhý jeden rok. Tehdy se na Pravčické Bráně také začalo poprvé vybírat vstupné. 

Geologická Historie

Počátek vzniku Pravčické brány sahá až do období svrchní křídy v druhohorách kdy se na tomto území ukládaly sedimenty křemenných pískovců. Celá oblast byla tehdy pod hladinou moře. Po jeho ústupu byl pískovec obnažen a vystaven erozi a zvětrávání. Při formování brány nejprve došlo k vytvoření skalní zdi postupným opadáváním kusů pískovce.

Ve spodní části zdi potom z obou stran vznikl převis, který se dále postupně rozšířil nahoru a dovnitř, až došlo k úplnému proděravění zdi.

Budoucnost a ochrana

Ačkoliv Pravčická brána přečkala doslova peklo horoucí, když celé České Švýcarsko zachvátily plameny, její budoucnost stejně není růžová. Rozpad brány je prakticky nevyhnutelný a je dán už samotným principem jejího vzniku. Odborníci se i přesto snaží alespoň co nejdéle zachovat současný stav.

Článek o Finsku

Na samotný oblouk Pravčické brány se od roku 1980 nesmí vstupovat. Za období turistického využívání brány byla z oblouku obroušena vrstva o tloušťce 60 až 80 cm.

V roce 1982 byl kvůli vzniklým trhlinám a vyšlapávání materiálu na bránu zakázaný vstup. Dnes je největší hrozbou znečišťování ovzduší, které urychluje erozi a zvětrávání. Od roku 1993 je v provozu systematický kontrolní monitoring deformací mezi bloky. Podle něj momentálně bráně žádné akutní nebezpečí zřícení nehrozí. Snad to s námi ještě pár desítek a snad i stovek let vydrží.

Pravčická brána  

Největší pískovcová skalní brána v Evropě        

Národní přírodní památka od roku 1963