Milano Design Week 2025. Ticho, které mluví jazykem krásy

Salone del Mobile. Návrat k duši prostoru

Hlavní výstava na Salone del Mobile potvrdila, že opravdový luxus se přesunul od pompéznosti ke klidu. Japonský minimalismus, tóny hlíny, textilní architektura, ale i nečekané použití tradičních řemesel v moderním kontextu dominovaly letošním instalacím.

Design bez hluku. Manifest nové éry

Celý Milano Design Week 2025 působil jako manifest. Manifest návratu k přirozenému světlu, pomalým materiálům a tichému designu. Žádné blikající LED ani instagramové pastičky. Místo toho hrubé lněné závěsy, tlumené savé povrchy, keramika, která šeptá o rukou, jež ji tvořily.

Středobodem se stal pavilon „Silence as Strategy“, který kurátorovala Sabine Marcelis – designérka, jejíž jméno rezonuje i mimo rámec disciplíny. Její skleněné objekty v pastelových mlhách připomínaly ranní krajinu – neviditelné, a přesto všudypřítomné.

Ticho, světlo, forma – nový trojúhelník stylu

Milano Design Week 2025 kde se rozhoduje o tom, co budeme považovat za krásné ukázal, že budoucnost designu není ve výkřicích, ale v koncentraci. Koncentraci na emoci, funkci, příběh. Značky, které si to uvědomily, vyhrály – a jejich práce přetrvá.

Světlo jako vyprávění

Jedním z nejpůsobivějších momentů byla instalace „Mother“ od amerického režiséra Roberta Wilsona v Museo Pietà Rondanini. V dialogu s Michelangelovou nedokončenou Pietou a za doprovodu hudby Arvo Pärta vytvořil Wilson světelnou symfonii, která oslovila smysly i duši. Tato instalace byla součástí širšího programu Euroluce, kde japonský architekt Sou Fujimoto představil „The Forest of Space Arena“ – modulární amfiteátr z vertikálně uspořádaných borovicových trámů, evokující biophilní design a propojení s přírodou. 

Móda a design v harmonii

Milan Design Week 2025 ukázal, jak se móda a design vzájemně inspirují. Gucci představil „Bamboo Encounters“, kde umělci reinterpretovali ikonický bambusový motiv. Prada transformovala stanici Milano Centrale a historický vlak Gio Pontiho na platformu pro diskuse o globální infrastruktuře. Saint Laurent oživil náčrty nábytku Charlotte Perriand, zatímco Louis Vuitton představil hravé kousky jako luxusní stolní fotbal. 

Emoce v materiálu

Poltrona Frau ve spolupráci s argentinským digitálním umělcem Ezequielem Pinim představila lampu „Moonbeam“, která kombinuje perleťové sklo s kůží a mosazí, čímž evokuje jemnost měsíčního svitu. Tento design ukazuje, jak světlo může být nejen funkční, ale i poetické. 

Město jako galerie

Milán se během týdne designu proměnil v otevřenou galerii. V ulicích bylo možné spatřit instalace jako „La dolce attesa“ od režiséra Paola Sorrentina, která nabízela metaforu života a čekání. Designér Pierre-Yves Rochon vytvořil „Villa Héritage“, prostor rozdělený do tematických místností, od zimní zahrady po červený salon, každý s vlastním příběhem a atmosférou. 

Salone del Mobile 2025 nebyl jen přehlídkou designu, ale oslavou lidské kreativity a schopnosti vytvářet prostředí, která jsou nejen krásná, ale i smysluplná. V době, kdy technologie často převažuje nad emocemi, připomněl tento týden v Miláně, že skutečný design vychází z lidskosti a pro lidskost.

Salone del Mobile, Milano 2025. Ticho skla, světlo emocí

Téma letošního ročníku zaměřená na hluboké propojení mezi člověkem a designem, světlem a hmotou – „Thought for Humans“ – rezonovalo napříč expozicemi jako nit jemně vetkaná do hedvábí. Design, který nejen slouží, ale vypráví. A mezi stovkami instalací, které se snažily zaujmout, bylo několik takových, které spíš tiše zůstávaly – a tím mluvily nejhlasitěji.

Jedním z těchto tichých monumentů byla instalace české značky LASVIT, ukrytá v klidném nádvoří Palazzo Isimbardi. Porta – sedm obřích panelů z lehaného skla – nestála v opozici k historické architektuře, ale v dialogu s ní. Sklo, přirozeně křehké, tu působilo monumentálně. Jako vzpomínka, která nezmizí, i když se jí nedotýkáme. Maxim Velčovský, umělecký ředitel značky, přiznal, že inspiraci čerpal z archetypů brány – jako symbolu přechodu, proměny, nového pohledu.

A právě pohled je to, co LASVIT umí zprostředkovat bez jediného slova. V kombinaci s denním světlem se Porta proměňuje: ráno jemná jako mlha, odpoledne jasná jako skleněná pravda. Večer – světelná socha. LASVIT tak nepřivezl jen design. Přivezl zážitek. A ten ocenila i porota Fuorisalone Awards, která instalaci udělila cenu za „nejzapamatovatelnější výstavu celého týdne“.

Zatímco módní domy jako Ralph Laurent nebo Louis Vuitton předváděly hravé interpretace funkcionalismu a emoce měnily v produkt, LASVIT zůstal u svého tichého rukopisu - emoce jako prostor. Byl to kontrapunkt. A možná právě proto tak silný.

Když večer usedáte do baru v Brerě a servírka vám přináší martini s plátkem pomeranče, na chvíli se zastavíte. Vzduch voní jarem, město šumí jemně, jak to umí jen Milán. A vy si uvědomíte, že tohle není jen o designu. Je to o atmosféře. O tom, co v nás design zanechá.

Salone Del Mobile není jen veletrh. Je to rituál pro znalce estetiky, kde se rozhoduje o tom, co budeme považovat za krásné. A letos se ukázalo, že v době přehlcené obrazem i zvukem má ticho – a sklo – stále co říct.