Karavan veterán. 
Wilk tahá Dívka na koštěti pana Krška

INTERVIEW


Karavan Ladislava Krška je zcela jedinečný. Německý Wilk z roku 1963 byl vyroben jako 618. v řadě. Punc výjimečnosti karavanu-veteránovi dodává i to, že má stále originální plaketu z výroby a původní interiér. „Občanství“ má nyní české, ale ještě před pěti lety, kdy pan Kršek přívěs od původního majitele kupoval, měl švédské papíry. Nyní ho tahá i za Fordem Taunus, který hrál ve filmu Dívka na koštěti.

DATUM: 15. BŘEZEN 2022  | TEXT: JANA A. KRI | FOTO: LADISLAV KRŠEK | 3 MINUTY ČTENÍ

Jak jste ke karavanu přišel?

Překvapivě jednoduše. Před pěti lety jsem brouzdal po internetu, a objevil jsem tam ten svůj Wilk. Původní majitel si karavan pořídil ve Švédsku, kam ještě za socialismu emigroval. Po revoluci se vrátil zpět do Česka, a s ním i Wilk. Zajímavostí je, že celou dobu v republice byl karavan na švédských dokladech, které zanikly při přepisu na moje jméno.

Zřejmě jsem jako jediný z potenciálních kupců naprosto respektoval cenu, za kterou byl karavan nabízen. Ostatní zájemci se snažili smlouvat, a tak jsme se s původním majitelem docela rychle dohodli. Za tři hodiny jsem byl u něho a vracel se domů už s karavanem.

Čím vás Wilk okouzlil?

Svou starobou. Wilky obecně v Česku moc k dostání nejsou, ani se sem historicky moc nedovážely, a už vůbec ne v této velikosti. Můj Wilk má 3,6 metru, takže v porovnání s tím, co se za komunistů v naší republice objevovalo, je to miniaturní vůz. Tahám ho za veteránem Ford 17M RS hardtop, což je auto z roku 1969, které jsem renovoval 11 let.

Dlouhodobě se věnujete hlavně renovaci veteránů, sám vlastníte několik aut. Jak se u vás zrodila vášeň pro karavaning?

Už v roce 1978 jsem jako jeden z prvních v republice postavil od základu karavan AVIA 30. Koupil jsem si náklaďák, požádal o přestavbu, což tehdy obnášelo dlouhé měsíce byrokracie. Nejdříve jsem musel udělat základ konstrukce, nechat to posoudit na dopravním inspektorátu, až pak jsem mohl pokračovat dál. Výsledek už měl ale rozvod vody, tepla a elektřiny. Specialitou byl i chemický záchod, který mi dovezl strýc z Mnichova. V té době vyšel na dva měsíční platy.

Teď máte karavan zazimovaný. Kam ale nejraději s karavanem jezdíte, když je sezona?

Od dubna do října jezdím jenom po republice. Na pláže mě moc neužijete, ale hrady a zámky, to je moje! Miluji historii, a naštěstí u nás v Česku je pamětihodností nespočet. Jsem povahou spíše samotář, takže si rád zajedu na nějaké ne úplně profláknuté místo.

Máte z nedávného období nějaký silný zážitek? Nebo možná místo, které jste si oblíbil?

Velmi dobrý pocit ve mně zanechala jedna akce v Havlíčkově Brodě. Byl to sraz veteránů v areálu psychiatrické léčebny. Velmi příjemný festival, něco na způsob pražské akce Mezi ploty. Líbilo se mi, že se tam nikdo nad nikoho nepovyšoval, řekl bych, že to bylo takové české lidové.


Další článek

7 tipů, jak ušetřit na cestě. Karavanem po Aljašce

7 tipů, jak ušetřit na cestě. Karavanem po Aljašce

Mohla jsem se vydat do bližší země, než je Aljaška. A hlavně výrazně levnější. Silné volání divočiny mě však donutilo rozbít prasátko a s velmi omezeným rozpočtem vyrazit na tenhle konec světa. Tady jsou moje tipy, jak na Aljašce ušetřit, když zrovna nenarazíte na zlatou žílu.


Jak často jezdíte kempovat, pokud Vám to čas dovolí?

Letos jsem byl venku hodně málo, ne víc než sedmkrát. Měl jsem v úmyslu jet na letiště do Mladé Boleslavi, kam mě pozvali na focení veteránů, ale bohužel rodinné okolnosti mi to nedovolily. Ale každou volnou chvilku se snažím využít na to, abych někam vyjel. Ať už sám na projížďku veteránem, nebo s rodinou a vnoučaty na výlet. To už zapřáhnu i Wilka. Hodně se ale těším na příští sezonu. Na jaře zase vyjedu někam po České republice.

Vanlife teď patří k trendům v České republice, a to i díky pandemii. Pozorujete tenhle zvýšený zájem okolo sebe?

Jak jsem říkal, jsem samotář, takže nemohu hovořit za ostatní. Po kempech totiž moc nejezdím. Vzestup tohoto trendu je ale nabíledni, to vnímám hlavně na Facebooku.

Bohužel občas pozoruji, že někdo z caravaningu dělá snobárnu. Já svůj Wilk totiž vůbec nemám vybavený. Má původní interiér a jen lehce zrenovovaný exteriér. V dnešní době se očekává, že je v obytném voze satelit, sprcha a mikrovlnná trouba.

Já ve svém voze nemám žádnou z těchto vymožeností.

A to je právě to, co mě na něm baví. Když někam přijedu a zaparkuji vedle všech těch luxusních karavanů, stejně nejvíc pozornosti přiláká ten můj.

WILK 1963

Celková délka:

3,6 metru 

Šířka: 

1,9 metru 

◉Celková váha: 

600 kg 

Povolené zatížení:

400 kg