Long Way Home (2025)
McGregor a Boorman na veteránech, pomalu a napříč Evropou.
Ewan McGregor a Charley Boorman jsou zpět na cestě. Dva přátelé, kteří před 20 lety proslavili koncept motorkářského cestopisu (Long Way Round, Long Way Down, Long Way Up), se vydávají na svou pravděpodobně poslední společnou výpravu. Tentokrát bez elektrických experimentů, bez nadprodukce a bez nároků na „dobrodružství“. Místo toho přichází upřímná, pomalá a civilní série, která víc než o dálkách vypráví o čase, přátelství a změnách, které přicházejí se stářím.
Long Way Home je desetidílná dokumentární série dostupná na Apple TV+, která sleduje devítitýdenní cestu napříč 17 evropskými zeměmi. Každá epizoda má 37–45 minut a drží se jednoduchého konceptu: dvě staré motorky, dva muži, žádné umělé konflikty. Jen cesta a vše, co přinese.
Premiéra: 9. května 2025
| Hodnocení: |
| 80 % na Rotten Tomatoes |
| 76 % na ČSFD |
| Výroba a režie: David Alexanian, Russ Malkin |
| Producenti: McGregor, Boorman |
| Hosté: Olly Boorman, místní průvodci, náhodná setkání |
TRAILER
Namísto moderních strojů volí dvojice návrat ke kořenům. McGregor sedlá Moto Guzzi Eldorado 850 (1974), původně policejní model, Boorman vyráží na BMW R75/5 (1973). Volba není nostalgická. Staré motorky se dají opravit v terénu, bez asistence týmů nebo logistiky.
A poruchy skutečně přicházejí. Zmrzlé palivo, rozpojená elektrika, netěsnící karburátory. Nic z toho není stylizované. Kamera zůstává a nechá situace dozrát. Vzniká tak autentická dokumentace cesty, která nezastírá nepohodlí.
Výchozím bodem je McGregorův domov ve Skotsku, cílem pak dům Charleyho Boormana v Anglii. Mezitím ale projedou:
| Skandinávii – fjordy, arktické klima, laponské vesnice |
| Pobaltí – přímořská města, technické problémy, improvizace |
| Střední Evropu – včetně zastávek v Polsku, Česku a Rakousku |
| Francii a zpět přes kanál La Manche |
Nejde o trasu, která by chtěla ohromit délkou nebo obtížností. Spíš o výběr míst, kde je prostor zpomalit, mluvit s lidmi, poznat jejich příběhy.
Zásadním rysem Long Way Home je tzv. slow TV přístup. Režie dává prostor tichu, pohybu krajinou, lidským interakcím. Nezazní soundtrack pod každou scénou, nekomentují se každé dva metry jízdy. Místo toho přichází sled klidných pozorování. Severská příroda, rozhovory s farmáři, děti hrající na bubny, norská sauna, ticho Svalbardu.
K tomu připočtěme scény s přesahem: návštěvu UNICEF centra v Kodani, komentáře ke klimatickým změnám v Arktidě, nebo osobní reflexe nad tím, co znamená být „na cestě“ ve věku přes padesát.
